Zápasení v různých disciplínách je součástí lidské kultury již od starověku. Koneckonců víme, že i ve starém Římě se lidé shromažďovali ve velkém počtu, aby sledovali utkání gladiátorů či závody vozatajů. A ačkoliv se změnila forma, naše vášeň pro sledování sportovních utkání zůstává.
Otázkou samozřejmě může být, z jakého důvodu nás baví sledovat jiné lidi, jak se snaží vyhrát. Samozřejmě tomu z velké části napomáhá sázení, avšak to rozhodně nevysvětluje vše. Proč mají například někteří lidé oblíbený tým, kterému fandí bez ohledu na to, jaké jsou jeho dlouhodobé výsledky?
Odpověď najdeme opět v naší touze patřit do určité skupiny, v tomto případě příznivců daného sportu či dokonce daného týmu. Máme tak jistotu, že existuje někdo, s kým máme společnou řeč, víme, že někam patříme.
Dalším faktorem je lidská touha pro vzrušení, byť zprostředkovaném, která je patrná především u mužů. Ti dnes nevychází na lov, aby stopovali a stíhali třebas i nebezpečnou kořist, tak si chtějí onen příval adrenalinu nahradit poněkud jinak, a bezpečněji.
Je totiž pravdou, že mnoho lidí se se svým oblíbeným týmem či sportovcem v podstatě ztotožňuje. Vidí je jako prodloužení sebe sama. Pokud oni vyhrají, vyhraje i on. A to je i důvod, proč jsou při přímých přenosech prakticky přikovaní k obrazovce a proč zde neplatí že „je to jen hra“.
Samozřejmě různé sportovní organizace o tom moc dobře vědí, a tak toho využívají k tomu, aby získávali co nejvíce peněz, ať už prodejem vstupenek, kdy cena může být mnohdy skutečně vysoká, nebo nabídnutím propagace různým společnostem – koneckonců máme mnoho známých sportovců, kteří se objevují v reklamách na nejrůznější výrobky, či dresy týmů, kde pro loga firem ani nevidíte jméno daného hráče.
Jistě, nic z výše uvedeného nám nebrání v tom, abychom si utkání skutečně užili. Měli bychom si však uvědomit, že na náš život to nemá prakticky žádný vliv – peníze nám to nepřinese ani nesebere. A podle toho bychom se na to měli také dívat.